HLEDÁNÍ DIVOŠKY – TANEČNÍ POHÁDKA PRO ŽENY (Pár dní po )

Když mi před pár měsíci „zasvítil“ v hlavě nápad vytvořit pro ženy taneční pohádkový příběh, v kterém si ženy v spontánním tanci projdou některé témata ze svého života, jemně jsem ho vypnula a řekla mu ať neotravuje, že tohle je už fakt moc.

Spontánní, prožitkový a tematický tanec vědu víc jak 5 let. Za ten čas jsem vytvořila vícero „malých“ tanečních projektů. (Pro ženy to byli Tanec cyklické ženy a Příběh pánve).

Ale vytvořit taneční pohádku, kterou budeme tančit celý den ? A ještě s nějakým univerzálním tématem, který je blízký spoustě žen ? Zdálo se mi to jako čistá utopie.

Krom toho jsem především terapeut a tuto svojí práci prostě milují. Tvořit a vést tanec se mi líbí, ale terapeut jsem každý den a tanec vědu 1-2 x měsíčně.

Obraz pohádkového tanečního příběhů pro ženy na mně začal ale doléhat stále víc a stále častěji svítil v mé hlavě. Tak jsem mu jednoho dne řekla „Tak dobře. Jak si to představuješ ?“

Jasné že zase moc toho nenamluvil, přesně tak, jak tomu bylo zhruba před 6 lety, když mi v hlavě zasvítil nápad, že mám vést spontánní prožitkový tanec zaměřený na vyjádření a uvolnění emocí z těla a jediné co mi k němu přišlo byl jeho název. 7*ČAKRA DANCE. „Skvělé, děkuji za nápad“, řekla jsem tehdy, „ale tanec jsem nikdy nevedla a netuším jak jej vytvořit.“

A pak trvalo zhruba rok, kdy jsem tanec 7*ČAKRA DANCE uvedla do života. Tančila jsem ho 4 roky se spoustou lidí.

Od té doby jsem vytvořila vícero tanečních projektů, které jsou zaměřené na prožívání toho, co se děje v těle i v emocích. Dnes jsem nakonec ráda, že jsem tehdy, na tu dobu pro mě zcela bláznivý a na první pohled nerealizovatelný nápad nezavrhla a 7*ČAKRA DANCE umožnila žít.

Od toho času vím, že když mi v hlavě něco takhle bliká, neuteču tomu, i když na začátku vůbec netuším co s tím. Ale nějak jsem si již zvyklá důvěřovat svému vnitřnímu hlasů. Vždy mě dovedl přesně tam, kde to bylo v tom kterém období mého života, pro mě přínosné.

Nápad vytvořit pohádkový taneční příběh spontánního tance pro ženy blikal v mé hlavě pořád dokola. A tak jsem ho začala pomalu tvořit. O Divošce, neboli ztracené ženské části, která byla nucena někdy dávno z našeho života odejít a s kterou se mnoho žen touží v dnešní době znovu spojit.

Před pár dnami měla premiéru první část, pod názvem Hledání Divošky. Jsem nesmírně vděčná a šťastná, jak vše plynulo a jak každá žena prožívala v tanci ten svůj „příběh princezny“, která ztratila někdy dávno svojí divokou část.

Děkuji všem ženám, které do toho šli se mnou. Byla to i pro mě výzva a něco úplně nové.

Pohádkový taneční příběh o Hledání Divošky jsme spolu se ženami prožívali a tančili celý den. Byl plný vhledů, pochopení, sebepoznání, propletený vzájemnou podporou žen a místy také emocemi všeho druhu. Ženy u sdílení vyjádřili pocit, že tento příběh, resp. některou jeho část jsem napsala podle jejích života.

Děkuji moc svému vnitřnímu vedení, že mě nakonec ukecalo a pohádka o Divošce ožila v tanci. Byla to i pro mně moc hezká zkušenost a inspirovala mně zase dál.

Jenom doufám, že můj vnitřní hlas příště nepříjede třeba s nápadem, že mám natočit o Divošce film, i když přiznám se, že nápad dát této pohádce knižní podobu, mně už v hlavě zasvítil. Tak uvidím.

Všem co znáte mně i moji práci oznamuji, že i nadále mám svoji poradnu a zůstávám především terapeut pro osobností rozvoj, intimní život a partnerské vztahy. Tuto část svojí práce prostě milují, tak, jak milují stále šířit léčivý dotek a poselství posvátné tantra masáže.

Tvořivá síla mně už ale nějakou dobu volá a umožňuje mi nahlížet do její krajiny a objevovat její nová území. Tak se jenom nechávám vést a občas do ní nahlédnu a tvořím. Taneční semináře, semináře pro ženy, nebo něco namaluji.

Život je zkrátka nevyzpytatelný a když se ním necháme vést, může nás dovést na území, o kterých jsme ani netušili, že můžeme na ně vůbec někdy vstoupit.

Kdoví co, mně ještě v životě čeká. Nechám se překvapit. Od jisté doby je to s mým Životem dobrodružní a zábavné, včetně těch „bláznivých“ nápadů, které mně občas zasvítí v hlavě, nejdou vypnout a pak se z nich zrodí něco moc fajn, nejenom pro mě

Možná i vám občas zasvítí v hlavě nějaký bláznivý nápad. Bláznivý proto, že toto není zrovna „ta vaše zóna,“ v které jste doma a řekněte si: „To je blbost, to neumím, to se nepovede, nezvládnu to, nikoho to nezajímá „, nebo něco hodně podobné.

A co když to něco, co se ve vás objevuje, je něco o čem jste ani neušili, že ve vás je a pouze dozrál čas, aby jste tomu umožnili žít a rozvíjet se ?
Naše vnitřní vedení je moudré a VÍ. Neposílá nám věci, které nejsme schopní zvládnout. Možná pouze potřebujeme čas, aby jsme zjistili jak.
Pokud se budeme bát vyjít ze své komfortní zóny, kde to vše dobře známé, nikdy neobjevíme neznámé a neuděláte krok vpřed. Tak je to prostě ve všech oblastech Života.

Možná zrovna teď se ve vaší hlavě objevil nějaký nápad, který hlava vyhodnocuje jako šílený, bláznivý a už už ho chce vypnout. A možná je to něco, co jste už dlouho chtěli zkusit a nenašli jste k tomu odvahu, možná nějaký sen u dětství.
Zkuste jej nějaký čas pouze prozkoumávat, zvážit své možnosti, dát mu šanci.

Možná vás mile překvapí, co všechno ve vás je, co všechno můžete a zvládnete, když tomu dáte šanci.
A kdoví, třeba vám vaše „bláznivé nápady“ změní život, nebo pomůžou změnit život někomu jinému, nebo si pouze naplníte svoje sny.  

A nakonec aspoň malá ochutnávka z mojí taneční pohádky pro ženy o Divošce.

…„Princezna si najednou vzpomněla proč přišla. Už nechtěla tančit.
„Počkej prosím“, řekla princezna staré Čarodejnici. „Přišla jsem kvůli mé Divošce. Moc ráda bych jí vrátila do svého života. Ty určitě víš jak. Prosím pomoz mi“…

Stará Čarodejnice koukala nevěříce na princeznu. ..“Už jednou si jí zradila. Proč Ti mám věřit ? Když ti pomůžu a Ty jí znovu opustíš, ublíží jí to.“
Ale princezna byla odhodlaná a řekla. „Ne, už jí neopustím, jen mi prosím pomoz“ …

„Dobrá“ , řekla stará Čarodějnice, „pomůžu Ti. Budeš ale muset překročit práh, vstoupit do podsvětí, potkat se se svými stíny a nahlédnout do svého srdce.
Budeš na to sama. Jediný, kdo ti může pomoct, je tvoje divoška a její láska k tobě, jestli v ní ještě nějaká zbyla.
Ale to já nevím, nikdo to neví, ví to jenom ona „…

Tak to je pro dnešek vše. Přeji vám hezký život a krásné svátky : ) a těším se na vás v roce 2018. V mé poradně, nebo na některém semináři