Před nedávnem vstoupila do mé poradny mladá žena.
Problém který přinesla ze sebou se jmenoval MIGRÉNA. Otravuje ji život již řadu let.
Záchvaty migrény začali v 17 letech.
Původně přišla jenom na masáž s tím, že ji hlavu odblokuji a všechno bude v pořádku.
Nejsem ztotožněna s tým, že migréna je věcí blokád pouze v oblasti hlavy, tj v rovině těla. Nabídla jsem jí čaj a dřív, jak jsem se pustila do uvolňování hlavy, začali jsme si povídat.
Povídali jsme o všem možném. Klientka postupně otevírala obraz o sobě, o svém životě. Svůj život opisovala jako pohodový, vztahy v klidu, žádné významné události v dětství, které by mohli zanechat emoční stopy.
Vše bylo prostě ok.
Jenom ta hlava do toho nezapadala a kazila obraz toho, jak je vše v pořádku.
Pozorně jsem sledovala vše, co se přede mnou odehrávalo a občas se na něco zeptala.
Mladá žena mluvila zdánlivě lehce a povídání občas překládala smíchem.
Ale ve vzduchu viselo něco úplně jiné.
Postrádala jsem tam lehkost, která se demonstrovala na židli oproti mně.
Jenom jsem naslouchala a cítila v sobě postupující silné sevření v hlavě a v ní se mi pořád honila věta: „je mi z toho na zvracení.
Byla jsem si jistá, že tam něco je, něco, co způsobuje ty migrenické potíže a je to ukryto hluboko uvnitř.
A tak jsem se ptala dál.
Po chvíli našeho povídání se klientka zarazila.
A najednou byl tady příběh ze střední školy, i s emocí, která se u příběhu objevila.
„Byli jsme s mou třídou na výlete v zahraničí, ve velkém městě. To město bylo tak krásné a já jsem se v něm cítila moc hezky.
A tak jsem to nadšení sdílela s mojí nejlepší kamarádkou.
Rozplývala jsem se před ní, jak je tady úžasně a krásně a jak jsem z toho šťastna, že tady můžeme být.
Byla jsem prostě v ten moment plná radosti a spontánní, nadšena jak malé dítě a dávala jsem to najevo tak, jak jsem to cítila.
Moje kamarádka moje emoce nesdílela.
Namísto toho mi plná zloby vykřičela, že ona se šťastna vůbec necítí a jestli si uvědomuji, že tím svým nadšením a emočními projevy akorát tak ubližuji lidem kolem.“
V příběhu byli přítomný stále silnější emoce a tak jsem se začala ptát té části v ní, která příběh prožila, co se v ní odehrává.
„Mám silné sevření v hlavě a je mi z toho na zvracení“ odpověděla.
„Jojo vím“, pomyslela jsem si. Cítím to už nějakou chvíli.
A najednou si začala vzpomínat, jak tato událost ovlivnila její život. Jak se s ní těžko a dlouho vypořádávala.
Jak povídala v hlavě se jí pořád ozývalo sevření podobné tomu, jak jí obyčejně trápí u záchvatů migrény.
A pak se rozpovídala dál.
Víte celý život mám pocit, že mně lidé nějak nepřijímají, že mi nerozumějí, že je nějak irituji.
Ano něco tam bylo. Vnímala jsem to v energiích. Působilo to i na mně.
Vnímala jsem vztek někde uvnitř ní, který mě místy vůbec nepustil ke slovu a místy nereagoval ani na mé otázky.
Přitom celé její vyzařovaní působilo navenek pohodově, přátelský a jak jsem již psala, místy se smála, i když na to nebyl důvod.
Vnímala jsem rozpor. Rozpor v tom jak mluvila a tím, jak působilo celé její vyzařování.
Jak jsem již psala, na první pohled byl projev příjemný, ale nějak mi neladil spolu nejenom se stylem mluvení. Účes rebela ( vyholená hlava na jedné straně) a velké tetování na rameně k tomu všemu taky nějak neseděli
Klientka ( tedy její mladší část s kterou jsem teď mluvila) pokračovala dál.
„Víte, když si teď vzpomínám na své dětství, taky tam něco muselo být. Vždy jsem byla hodná holčička, která nedělá problémy, nezlobí, která se moc neprojevuje, aby byla spokojená maminka, rodiče, lidi kolem.
Vždy jsem dělala to, co se ode mě očekávalo. Lidi kolem říkali mým rodičům jak jsem úžasné dítě, že vždy poslouchám a nedělám problémy.
A skutečně si nepamatuji, že bych někdy projevila, že chci něco já, že chci něco jinak……a v podstatě to tak dělám pořád vypadlo z ní najednou .
A proč to děláš ? ptala jsem se té mladší části, (kterou jsem předtím požádala o tykání ).
Dlouhou chvíli bylo ticho, a pak se ozvalo : „Abych nikoho nerozzlobila… abych nikomu neublížila…abych všem vyhověla.“ zněla odpověď plná emocí.
„Jo rozumím ti. Asi to není jednoduché žit neustále v napětí a vše kontrolovat, aby jsi nikomu svým chováním neublížila… aby jsi nedělala potíže.
„A kde jsi ty, tvoje sny a touhy, to co chceš ty ?“ Ptala jsem se.
Zarazila se a dlouho mlčela. Slzy jí stékali po tváři.
„Já nevím. Asi to není důležité, já nejsem důležitá, nikdy jsem nebyla … a někdy mně to hezky štve ! Ale nevím co s tím.“
„A co by se stalo, kdyby jsi to někdy zkusila jinak ?“ Zeptala jsem se.
… „zlobili by se na mně…a neměli by mně rádi„ zaznělo prostorem po hodně, hodně dlouhé chvíli a emoce se otevřeli ještě víc.
Nechala jsem tomu čas. Moje klientka se uvolňovala víc a víc a konečně dovolila emocím ať se otevřou.
Nějak to začalo hezky do sebe zapadat. Migréna postupně odhalovala svá tajemství…Povídali jsme si ještě chvíli a sezení jsem pak dovedla do konce.
Nakonec jsem ještě uvolnila masáží ztuhnuté místa na hlavě
Není lehké žít celý život v takovém napětí. Potlačovat sebe, svůj život, svoje emoce, emoční projevy s nimi spojené.
Není lehké žít celý život v roli hodné holčičky, která se musí chovat určitým způsobem. Aby všem vyhověla, aby se neprojevovala, aby jí měly rádi
Důsledkem může být, že někde v těle vznikne problém. V našem případě v podobě migrény.
Je to proto, že zatímco jedna část hodné holčičky, ta hodná dělala to, co se po ní chtělo ( ta zraněná, která má strach, že když se bude chovat jinak nebude milována), něco uvnitř, podstata hodné holčičky věděla, že to takto v pořádku není.
Že nemá prostor žít svůj život, tím kdo opravdu je, projevovat se.
A to v ní uvnitř vytvářelo rozpor, tlak, napětí, i vztek a bezmoc, které hodná holčička samozřejmě nemohla ( a ani neuměla ) projevit.
Napětí, které je v podobných případech přítomno uvnitř se může projevit v různých částech těla, často právě v té, která byla spojena v minulosti s nějakou silnou emoční událostí.
Hodné holčičky chodí ke mně často na sezení ohledně sexuality, protože to je oblast, v které taky často potlačují sebe a vyhovují partnerovi, i když zrovna nemají chuť, nebo to chtějí jinak. Být hodná holčička v oblasti milostného života a potlačovat sebe, vyhovět, často přináší záněty, cysty myomy, výtoky, nebo jiné „nešvary“ kdy tělo křičí o pomoc
Dovětek: .
Další cestu pro tuto klientku vidím v tom, že se pomalu bude učit mluvit o víc svých potřebách, začne si pomalu budovat hranice a taky se začne propojovat víc se svými emocemi, třeba v tanci, nebo v jiných technikách práce s emocemi, co postupně může uvolňovat sevření v těle, následně v celém životě.
Tak to je na dnes vše.
S láskou Silvia
Pokud to máte životě s hodnou holčičkou uvnitř nějak podobně, můžeme se potkat a popovídat si