LIST JEŽÍŠKOVI

Když jsem byla malá, každý rok o tomto čase jsem psala Ježíškovi, aby mi přinesl dárky, po kterých jsem toužila. Ježíšek byl na mně hodný a vždy mi má přání vyplnil.
Naposledy jsem psala Ježíškovi před více jak 12 léty, když jsem ho prosila o skvělého muže a partnera pro sebe. Od té doby jsem Ježíškovi nepsala. Ani nebylo moc proč.

Vše co potřebuji ke svému životu a ke štěstí mám. Skvělého milujícího a milovaného chlapa, naplňující práci, 2 skvělé děti, mám kde bydlet, mám co jíst, můžu si koupit, co se mi líbí, vzdělávat se, zajít si poznávat svět, nebo v zimě za sluníčkem…

I tento rok se mně moji blízcí ptali, co by mi udělalo radost na Vánoce.
A tak jsem rozmýšlela, co by to bylo, co by mi tedy ještě více radosti v životě udělalo.

Jak jsem již psala výše, nepotřebuji k životu mercedes ani bazén, ani zlatou kreditku.

Když jsem v sobě začala pátrat, po čem v hloubi srdce toužím, jako první mi přišlo, že asi největší radost by mi udělalo, kdyby byli lidi na sebe a na svět v kterém žijeme hodnější a laskavější a dále,

aby do lidských srdcí a životů vstoupilo více lásky, laskavosti, vděčnosti, trpělivosti a podpory,
aby lidi měli více času pro sebe, pro své děti i pro své blízké,
abychom znovu začali více ctít rodinu a partnerství a za svoje vztahy jsme převzali víc zodpovědnosti,
aby si lidi sobě blízcí více říkali o tom jak jsou pro sebe důležitý a mají se rádi
aby se mezi lidi vrátila slušnost a lidské hodnoty ,
aby se lidi přestali pomlouvat, shazovat, posuzovat, odsuzovat, kritizovat,
aby lidi přestali živit v sobě zlobu a nenávist,
abychom byli schopní odpouštět,
aby mohl každý člověk na Zemi žít naplněný a spokojený život.

A také aby naše Země mohla začít znovu naplno dýchat.

Není toho málo, vím. A ve svém osobním (i pracovním ) životě dělám sama vše tak, jak momentálně nejlíp vím a umím, abych přispěla do moře lidské energie k tomu, po čem toužím sama.

A po čem toužíte na Vánoce vy? Jaký dárek by vám udělal radost ?

V tomto období se také uzavírá roční cyklus. Vše staré končí, umírá a odchází, aby se mohlo zrodit něco nové. Je to čas, kdy i já pátrám v sobě, co mám nechat odejít, jaké postoje, myšlení, vzorce a přesvědčení mi již neslouží. Co neslouží světu a světlu, v kterém chci také žít.

A tak pouštím, propouštím, odpouštím, také hledám v sobě a nacházím, co vše potřebuje odejít, abych mohla žít ještě víc svobodný život, zbavený všeho nepotřebného a omezujícího.
A pak naplnit sebe a svoje srdce něčím novým.

V smrti se vždy rodí něco nové. Možná i vy v tomto čase cítíte víc, jak jsou energie kolem těžší.
„Temnota času Moudré Stařeny, která nyní vládne kolem, nám nabízí a někdy nás přímo nutí osvětlit i ty nejtemnější zákoutí a stíny naši duše

A možná i cítíte, které to jsou. A možná je čas, dopřát jím konečně přijetí, smíření a světlo.
Co myslíte ? Když nevíte jak, možná je načase otevřít své srdce a zeptat se hluboce uvnitř.
V srdci vždy najděte odpověď. I když je někdy nepříjemná a máte pocit, že se toho chce od vás nějak moc.

Ve své poradně ráda někdy používám i takovou malou vhledovou techniku o dvou cestách .
…Představte si dvě cesty. Jedna cesta je ta, na které jste se vzdali svých negativních postojů a přesvědčení k lidem, k živou.
Druha cesta je ta, když si tyto postoje ponecháte. Pak se jenom zeptám, co se děje v budoucnu v jejích životě na jedné, co na druhé cestě.

Člověk, resp. jeho nitro obyčejně ví a odpověď přijde téměř okamžitě.
A pak je jednodušší se rozhodnout, jestli si své negativní postoje a emoce ponechat, nebo začít s nimi něco dělat.
Zkuste. Možná budete překvapení, jak to funguje.

A možná vás to inspiruje teď koncem roku k tomu, aby jste propustili některé věcí, postoje, nebo emoce, které vám již neslouží  z vašeho života. Čím lehčí do Nového roku vstoupíme, tím lehčeji se nám v něm bude zas kráčet.

Přeji vám všem hezké svátky a vše dobré při vstupu do energií Nového roku. Silvia