(TVOJE) TĚLO ŽENY

Tento rok patří tanec, který tvořím a vedu ženám.
Je to taková pomyslná Cesta ženy k sobě, k větší celistvosti skrze tanec. Vede skrze důležitá ženské témata, které tančíme v jednotlivých večerech, obyčejně jednou za měsíc.
Zatím máme za sebou šest a do konce roka nás čekají ještě tři.

Čím více se nořím a pracuji s jednotlivými tématy, které pak otevíráme v tanci, tím víc si uvědomuji, jak je důležité pro nás ženy na cestě k větší celistvosti propojit se vědomě se svým vnitřním světem a prozkoumat v něm témata jako jsou kupř. láska, sebeláska, intimita, sexualita, důvěra, instinkty, mé pravé já, propojení s tělem, pánví, srdcem, emocemi, se Zemí, s Bohyní.
Také ale se stíny, které nám na cestě k sobě, k naší celistvosti často kladou překážky a házejí pomyslné klacky pod nohy.

V dnešním příspěvku se dotknu tématu, které na cestě k celistvosti určitě potká každou ženu – POSTOJ K VLASTNÍMU TĚLU.

Poslední roky ( netroufám si odhadnout kolik ) začal náš pomyslný návrat k Bohyni Velké Matce, která žila po tisíce let uvězněná v temnotě patriarchálního systému a ženy k ní neměli přístup.
Jediný Bůh jenž jsme v pár posledních tisíciletích měli a který nám byl povolený byl Bůh otec, ale jak se zdá ( soudíc dle historie), měl radši své syny.

Návratem Bohyně konečně i my ženy máme a objevujeme svůj ženský vzor. Pomalu se učíme nacházet cestu k ní, naslouchat jí, propojit se s ní.

V momentě našeho zrodu dostáváme od Bohyně Velké Matky do našeho života skrze naší biologickou maminku jedinečný a vzácný dar – naše ženké tělo.
Jako domov, v kterém bude na naší pozemské pouti bydlet, projevovat se a zbírat zkušenosti naše duše.

S tímto vzácným darem dostávame od Bohyně Velké Matky také možnost přístupu k mnoha pokladům, které jsou součásti její samé – napojení na tajemství mystérií zrodu nového života, na tvořivé a instinktivní síly přírody, rytmy a cykly přírody i života…

I tím jsme pak po věky věků s Bohyní Velku Matkou propojené pevným a věčným poutem.
Dar to vskutku vzácný, jedinečný a výjimečný, ALE …

Dřív jak to ALE rozvinu, kousek historie k tématu…

Kdysi dávno, když lidé ještě uctívali Bohyni, bylo tělo ženy posvátné.
Bylo uctívané jako zdroj zrodu nového života, schopné ve svých hloubkách vytvořit nový život, poskytnout mu vše potřebné pro jeho vývoj.
Ženy neřešili, jak vypadají jejich těla.
Každé tělo bylo považované za posvátný dar Bohyně Velké matky ( Matky Země) a krásné, ať vypadalo jakkoliv.

Tělo bylo uctívané i jako domov duše a ducha. Tělo, Duše a Duch byli propojené v jedno.
Naši předkové věděli, že bez těla nemůže duše a duch na zemi naplno žít a a projevovat se.
A tak mu vzdávali patřičnou pozornost, péči a úctu

Ženy ctili a milovali svá těla.
Byli divoké, svobodné a nespoutané, propojené s intuici , instinktivními a divokými silami přírody, tvoření i vesmíru.
Sexualita a sexuální styk jako vrcholní akt tvořivých sil přírody, byli přirozeně propojené s oslavou a uctíváním posvátného ženského těla.
Ženy byli ve svém těle prostě pevně usazené a vtělené.

Ženy byli také napojené na vibrace vesmíru.
Skrze své posvátné tělo a světelné tělo, s kterým měli v té době též kontakt, prý byli schopné stahovat z vesmíru vibrace lásky a míru.
Těmito vibracemi pak vyživovali a léčili muže skrze posvátnou sexualitu v sexuálním aktu.
Na Zemi té doby vládl mír.

Sexualita a spiritualita, Země a Nebe, byli propojené skrze posvátné tělo ženy.
Pak přišla vláda Boha Otce a patriarchální období.
Lidstvo přestalo postupně ctít nejenom Bohyni Velkou Matku, přírodu a její cykly, přestalo ctít také ženu, její posvátnou spiritualitu, sexualitu i posvátné tělo ženy.

Skrze Evu a její prvotní hřích, byla žena prohlášená zodpovědnou za utrpení lidstva.
A skrze divokou, vášnivou a neskrotnou Lilit, první Adamovou ženu, byla žena prohlášená za samotného ďábla a spolu s ní i svobodná sexualita, vášeň a divokost ženy.

A tak bylo se ženou pak i naloženo.
Posvátné tělo ženy bylo prohlášené za hříšné, za zdroj neřestí, chtíče, pokušení a hříchu.
Posvátná ženská sexualita a její léčivá síla byli postupně zničené.
Sexualita a spiritualita tak byli na dlouhé tisíciletí od sebe oddělené.

Žena byla postupně často hrubě a násilím odpojovaná od svého těla, emocí, divokosti instinktů, intuice, vášně sexuality, propojení s matkou zemí, přírodou, jejimy rytmy a cykly.
Posvátná menstruační krev, bez které není možné počít ( myslím přirozeným způsobem) dítě,  byla označená za nečistou a ženy v období menstruace museli žít jako nečisté a nebezpečné stvoření oddělené od ostatních.

Žena byla postupně zbavována i všech práv.
Její kreativita, tělo i sexualita se stali na dlouhé tisíciletí majetkem muže a sloužili jeho choutkám a potřebám.
Jedním z mála práv ženy, jako méněcenné bytosti, bylo na dlouhé tisíciletí rodit děti ( hlavně syny ) sloužit muži tělem i duší, být poslušná a povolná jeho potřebám.

Potlačené ženství, potlačená sexualita ženy a nezdravý vztah žen k svému tělu, žijí jako stín dál v celé naši společnosti.
Ženy se jenom pomalu uvolňují z tisíciletého otroctví.

Ženy dnešní doby mají to štěstí, že Bohyně Velká Matka vystupuje po mnoha tisíciletechch ze svého stínu a přináší ženám novou naději.
Nabízí propojit se znovu se svým ženstvím, vrátit se znovu do své síly, přijmout své tělo a vynést naplno a beze strachu z hlubin posvátné ženství.

A je teď pouze na ženách, jak se vyrovnají se starým dědictvím, jak budou léčit a zvedat své potlačené a ponížené ženství i svá umrtvená těla z této tisíciletí trvající, stinné stránky dějin ženy.

Zdá se, že dveře k tomu jsou otevřené a nic nestojí ženám v cestě, ale je tady pořád to ALE…

Pro mně osobně je krásné sledovat, jak se ženy pomalu probouzejí, hledají samé sebe, své kořeny, ženství, spiritualitu, sexualitu, schází se, rozvíjí, podporují, sdílí, nebo tančí spolu.
Někdy mám ale pocit, že ženy na této krásné, objevné cestě za svým ženstvím, ženskou podstatou, svobodou, divokou a instinktivní bytostí, kterou bezesporu někde v hlubinách zůstali, zapomněli na svá těla a dovolují silám zvenčí, aby zase ovládali postoj k nim a diktovali pravidla.

Otrokář v podobě patrialchálního systému, který si uzurpoval ženská těla a pro kterého tělo ženy bylo zdrojem necudnost, hříchu a neřestí síce pomalu mizí, ale na obzoru se objevil další mocný a všudepřítomný dravec.
Otrokář, který drží ve své moci miliony a miliony žen na celém světě a diktuje nemilosrdná pravidla.

Pravidla krásy ženy a ženského těla.

A tak jsou ženy dennodenně konfrontované s tím, jak mají vypadat.
Jak mají vypadat jejich těla, vlasy, nohy, oči, nosy, rty, zuby, prsa, břiška, zadky, ( dokonce joni, tj. vagína ), co mají dělat, aby byli stále mladé, krásné, dokonalé, bez vrásek a sexy.
Každý den někdo na ženy chrlí bezpočet dalších nesmyslů, které pomalu polapují novodobé otrokyně do sítí nově vznikající manipulativní nadvlády nad ženou a jejim tělem.

Rozumím, že je někdy těžké ustát, když vás někdo takto vlezle a urputně konfrontuje pořád a denně s vaší nedokonalostí a útočí jak dravec na vaše slabé místa.

Když se kouknu do zrcadla, taky nevypadám jako královna krásy, ani jako žena z reklamy , nebo žena-wamp z erotických stránek.
A mám taky špeky, místy celulitidu, mám vrásky, nemám ideální prsa, nemám zadek jak dvě malé jablíčka a našla bych na sobě a svém těle určitě ještě spoustu věcí, kvůli kterým by jsem neprošla současným sítem kritérii krásy a dokonalosti.

Přiznám se ale, JE MI TO VSKUTKU A UPŘÍMNĚ JEDNO !

O své telo pečuji tak,  jak nejlíp umím a přeji si, aby bylo na naší společné pouti moje tělo můj přítel a cítilo se se mnou hezky.
I proto už nechci být otrokyní a zajatcem žádných podobných manipulací a kritérií, které nutí ženy k tomu, aby o sobě nejenom pochybovali, ale často je (podrahově ) nutí k odmítání sebe, vlastního těla, k nelásce, nebo dokonce k nenávisti k sobě, nebo ke svému tělu

Myslím, že toho bylo tak v historii a je i v dnešní době fakt dost.
Toužíme to mít předci jinak ? Nebo ?

Dnes spousta žen touží v hloubi svého já najít „cestu domů“ znovu se spojit se svoji podstatou, svými ženskými kořeny, ženskou esencí, intuicí, instinkty, se svojí divokou částí, s Bohyní Matkou Zemí, také se svoji sexualitou a užívat si jí naplno, svobodně v radosti a potěšení.

To vše může mít každá žena. I ty ženo, která čteš tyto řádky.
Klíčem k tomu všemu je taky tvoje tělo a tvůj postoj k němu.
V těle se totiž odehrává téměř vše.
Skrze své tělo můžeš dýchat, chodit, cítit, vidět, číst, slyšet, dotýkat se sebe i druhých, milovat se ( aaa), objímat, líbat, tvořit, tančit, zpívat, poznávat svět, prožívat svůj každodenní život.

Skrze své tělo se můžeš znovu propojit se svými instinkty, intuicí, radostí, vášní, emocemi, i divokou části, která žije léta ve vyhnanství tvého těla, otevřít v sobě tvořivé síly, prožívat svobodnou sexualitu i spiritualitu.

Myslíš, že je možné to všechno naplno, svobodně a v radosti žít, když máš negativní postoj ke svému tělu ?

I já jsem měla v minulosti problém s „osvobozením“ svého těla tím, že jsem ho neuměla naplno přijmout a milovat.
Moje osobní cesta k naplněnému a celistvějšímu ženství byla taky klikatá a otevírala ve mně spoustu mých stínových témat a pochybností o sobě.
Včetně plného přijetí a osvobození mého těla.
Taky jsem musela pohlédnout na všechny své „démony“, kteří se najednou vynořovali z mých hlubin, stáli přede mnou a mluvili k mé malé zraněné holčičce uvnitř mně. Jaká jsem otrasná, nemožná tlusta, ne-dokonalá, mám velký zadek , křivé nohy, křivé zuby, malé prsa,…( určitě si každá z vás dosadí to své ).

A taky jsem se musela následně rozhodnout.
Jestli se postavím za tu malú holčičku, sama za sebe a i na stranu svého těla, nebo se nechám znovu a znovu zraňovat, zneisťovat a manipulovat s sebou, tak jak kdysi.

Já jsem se rozhodla. Nemusím být ani perfektní, ani dokonalá.
Chci být raději spokojená a šťastná a chci, aby se tak cítilo i moje tělo.

V rituálu, který jsem si kdysi dělala, jsem pozvala své tělo, aby se stalo můj přítel.
A přeji si pořád, aby se se mnou moje tělo jako přítel i cítilo.
Aby se cítilo milované, šťastné, radostné, živé, svobodné a zbavilo se i za mé podpory okov závislosti na jakýchkoliv kriteriích, které udržuji ( hlavně ) ženy v pocitech hanby, studu, vlastní nedokonalosti, nedostatečnosti a nelásky.

DĚKUJI. STAČILO ! DOST ! NECHCI !

A jak se rozhodneš milá Ženo ty ?
Zůstaneš uvězněna v moci novodobých otrokářů ?

Skutečně a mocně si přeji, aby se Bohyně Velká Matka k nám vrátila, aby jsme ji my ženy byli schopné cítit a prožívat ve svých tělech, svalech, kostech, ve všech buňkách, ve svých životech.
I se všemi dary, které nabízí.

Vím, že není jednoduché ( a nejde to rychle ) měnit kolektivní (ne)vědomí, postoj společnosti k ženě, její bytosti, osobnosti, k tělu, měnit programy a nastavení, které nás formovali uvnitř i zvenčí ( a formuji pořád), ale věřím, že jsme na dobré cestě.

Jsem žena a samozřejmě se chci taky líbit a být krásná. Pro sebe, svého muže, okolí. Touha být krásná je v ženách prostě přirozená.
A možná právě proto se  my ženy necháváme takhle nepochopitelně  zblbnout a ovládat a ženeme se za vidinou „nějaké iluzorní“ krásy, častokrát i za cenu vlastního popření a zdraví.   

Myslím, že skutečná krása ženy je stejně v něčem jiném.
Vychází zevnitř a je obrazem jejího vnitřního nastavení. Její vnitřní pravdy, jedinečnosti, vyzařování, sebehodnoty, sebelásky, odrazem jejího přátelství s tělem, duší, obrazem celého jejího života, také s propojením a užíváním darů Velké Matky.
Takové ženy jsou skutečně krásné a zářící. Nemůžete je přehlédnout. Krása je jejich přirozenout součástí, i když nemají dokonalé tělo.  

Věřím, že se postupně více a více žen rozhodne ( nebo již rozhodlo ) ctít a milovat své tělo,  žít i tím v souladu s Bohyní, Zemí, jejimy dary, cykly, tvořivými sílami a odkloní se od všech těch nesmyslných pravidel, kterými jsou ženy odpájené od svého ženství, svých těl, přírody, od svojí pravdy, síly i přirozenosti a pochybují o sobě.

Budu ráda, když ti tento článek poslouží třeba jako moment k většímu propojení se sebou a hlavně se svým tělem a případně i změnit k němu postoj ( pokud si jej už samozřejmě nezměnila dřiv)

Milá Ženo, děkuji za tvůj čas u čtení tohto článku. Přeji ti na tvojí cestě ženy hodně láskyplných dnů a budu se těšit na naše další společné setkání.
Tady u čtení mého blogu, u tantra masáže pro ženy, v mé poradně pro osobní rozvoj ,poradně pro intimní život ženy ( včetně  vaginálního mapování ), nebo v tanci Kali dance, který léta vedu a je lékem pro naše ženské těla i duše.

A pokud máš pocit, že jej chceš sdílet se svými kamarádkami, sdílej.
Ať je nás žen na cestě k sobě a větší celistvosti stále více. I tak můžeme přispět k pozitivní změně světa kolem.

( Jenom prosím uveď moje jméno Silvia Henniger, jako autora článku a tento web www.silviahenniger. cz, jako zdroj )

S tématem moje ženství, moje tělo ženy, jeho přijetí, sexualita a spiritualita ženy budeme pracovat i na semináři ( koncem roku ) KOŘENY ŽENSKÉ SEXUALITY, kde otevřeme i různá jiná témata, které tvoří kořeny naši ženské sexuality ( a spirituality také).
Srdečně tímto zvu na tento seminář tebe, popřípadě i tvoje kamarádky, když je zajímají tato témata.

 S láskou, Silvia