Vaginální mapování dělám se ženami léta. Čím víc jej dělám, tím víc mě překvapuje, kde mně tato skvělá technika práce s tělem vede, co všechno se v průběhu mapování objevuje a následně vyplavuje z těla i emocí.
Pokud ještě nevíte, co to vaginální mapování je, info najděte zde
Dnes bych se ráda s vámi podělila o další poznatky ze své praxe.
U mapování je v celku běžné, že se tělo ženy a jeho buněčná paměť postupně zbavují stop emocí z prožitých událostí, které zůstali uvězněny v těle ženy.
Co mě ale překvapuje a někdy jsem doslova v úžasu, jak se u této techniky práce s tělem otevírají někdy v ženách vhledy do událostí, které významně ovlivnili emoční život ženy a také paměť jejího těla.
A nejsou to jenom příběhy z tohoto života ženy, ale často se u mapování stává, že se spontánně otevírají také pohledy a příběhy z minulých životů. Žena tak vlastně prožívá u klasického mapování i regresní terapii skrze tělo.
Já pak jenom v průběhu mapování držím pozornost na některém bodě a když to přijde, vedu ženu skrze proces regrese, až po odeznění emocí a vypořádaní události tam, kde se udála. Tak jak u klasické regresní terapie, do které pak ještě dle potřeby přidám zlehka pvky z jiných terapií
Je to pro mě něco nové a současně veliké poznání, jak se může klasická regresní terapie propojit s práci s tělem a potíže můžou být tak vypořádané ve vícero rovinách.
Takovýto proces se neděje u každého mapování, ale protože jsem se s tím potkala vícekrát sdílím.
A jako bonus k dnešnímu sdílení přidávám ještě jeden příběh z praxe.
Před pár dny jsem u vaginálního mapování prožila s klientkou zase něco neobvyklé a nové.
U mapování se klientka dostala do obrazu, kdy byla zavalena nějakou hodně, hodně těžkou strukturou, která na ní ležela a klientka se nemohla pod ní ani hnout. Měla pocit jakoby byla pod tou strukturou dušena a znásilňována, ale to něco, co na ní leželo se vůbec nehýbalo, jakoby to bylo mrtvé a nehybné.
Jenom těžce dýchala a celá situace i její osoba vypadali tak, jakoby na ní skutečně leželo něco těžké a nemohla se hnout.
Nabídla jsem jí, jestli by se mohla z pod té struktury nějak dostat. Byla to pro ní v tu chvíli těžká práce a skutečně se i pohybovala tak, jako kdyby se spod té hromady něčeho těžkého a nehybného snažila dostat.
Za chvíli jsem viděla, že pohyb ustal a klientka mi oznámila, že se zpod té těžké nehybné struktury dostala a to něco leží vedle ní. Jenom na „to“ koukala, přičemž já jsem stále držela prst někde v okolí „půl páté“ a čekala jsem, co z toho nakonec „vyleze“.
Pak jsem jí navrhla, ať zkusí s tím „něčím“ začít komunikovat, ať se zeptá, co to je a proč to na ní leželo.
V následné komunikaci mezi ní a těžkou strukturou, která na ní ještě před chvíli ležela, dospěla k poznání, že v životě nemá nastavené hranice a od ostatních si nechá hodně věcí líbit, čím vlastně znásilňuje svoje energie a toto znásilňování se v jejích energiích usazuje jako těžká struktura, pod kterou se nemůže ani hýbat a těžko se jí dýchá.
Proces, který se pak otevřel naplno, jí dovedl do podstaty potíží, s kterými jsme pracovali předtím i v sezeních. Domů pak odcházela lehčí a taky s poselstvím, které vycházelo z jejího nitra, jak s tím vším v reálném životě naložit. A to jsem na začátku fakt jenom držela jeden prst na „půl páté“
Technika vaginální mapování a její možnosti mě překvapují víc a víc každým sezením. Je to prostě skvělá technika, která jak se zdá, nabízí krom práci s tělem i práci ve vícero terapeutických rovinách
Pokud by jste měli chuť tuto skvělou techniku práce s tělem vyzkoušet, či už z důvodů potíží v oblasti intimního života, postojů k sobě, k sexualitě, nebo z jakéhokoliv důvodu, který s těmito tématy souvisí, ráda se s vámi potkám ve své poradně
Mějte hezké dny a zase někdy načtěnou, nebo i naviděnou, Silvia